Pane autore, sám jsem měl 16 let vysloužilého sportovního koně, kterého jsem zachránil před cestou "na stůl pracujících". Dožil se téměř 30 let, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že další udržování při životě by bylo trápením.

A tak jsem do světa závodních koní nahlédl. A teď to srovnejte s jatečným dobytkem! Co byste si vybral - být býkem na výkrm, který už má před sebou jen porážku, nebo koněm, o kterého je pečováno s láskou a jehož jediným problémem je, že se může smrtelně zranit?

A co psí množírny? Nevadí?

Mezi tím zabitím býka (pro obživu) a uštváním a zmrzačením koně jen pro zábavu je dost podstatný rozdíl, i když pro mne, jakožto vegana (už vidím, jak budu napadán, že se tím chválím ), je zrůdnost jedno i druhé.

Chápu, že se vám to nelíbí, ale věc se má tak, že každý se musí nějak živit. Zvířata chovaná člověkem vždy musí za to, že je člověk krmí a ošetřuje, něčím odvděčit. Slouží jako pracovní síla, zdroj potravy i materiálu nebo společníci. Obecně vzato to nikoho celkem nepohoršuje. Nikomu nevadí tisíce psů držených jako mazlíčci, kterým majitelé neumí nebo jsou (z důvodu své lenosti) poskytnout přirozený pohyb a potřebnou výchovu, takže výsledkem jsou ukvílení neurotici venčení výhradně na vodítku. Nikomu nevadí, že si lidé kupují morčata, společenské tvory bytostně potřebující kontakt a komunikaci, takže nebohá zvířata stráví život ve stresu a umírají ve třech letech. A tak by se dalo pokračovat.

Ale milovníky (věci naprosto neznalé, pochopitelně) může trefit šlak nad koňmi nucenými závodit a riskujícími zranění, ba i život při dostizích.

K tomu jen:

1) Nelze přinutit koně aby závodil, pokud sám nechce. Je dost koní, kteří mají všechny (fyzické) předpoklady vyhrávat dostihy, ale prostě je to nebaví, nejsou soutěživí. Takoví se na dostihy nikdy nedostanou. Dále jsou koně náladoví, kteří závodí jen když se jim chce. Stává se, že kůň do dostihu prostě nevyběhne, nebo si to po pár metrech rozmyslí - a nikdo s tím nic nenadělá. Proslulý byl tímto chováním třeba Rabbit Well. Takže představa koní "nucených" do dostihů je směšná

2) Úrazy a to i fatální, se stávají nejen při dostizích, ale i při jiných sportovních disciplínách a - i když to lidé jako vy nevidí a tudíž je to netrápí - i koním v zájmovém chovu. Kdyby do toho mohli sami koně mluvit, patrně by si vybrali raději kariéru sportovního koně, který má špičkovou péči poskytovanou profesionály, kvalitní krmení, pravidelný s bedlivě dávkovaný tréning a v případě nemoci nebo zranění je mu poskytnuto nejlepší možné ošetření a v případě nezbytí rychlá a milosrdná smrt.

On život milovaného "domácího" koníka majitele neznalého, nemajícího dostatek prostředků, život koně pořízeného dítěti zblázněného do koní a ztrácejícího zájem, nedej prozřetelnosti ve spolumajteku více lidí, nebo dokonce "provozáka" v turistické stáji není žádný med. Někteří koně bývají živení všelijak, krmivem nekvalitním nebo nedostatečným, na léčbu nebývá dostatek peněz (případně se spolumajitelé hádají, kdo zavinil okulhání koně a tedy má nést náklady na veterináře) nebo majitel nemá trpělivost čekat na doléčení zranění a jezdí na koni ještě nedoléčeném, fyzická aktivita je často nepravidelná, mnozí koně stojí celé dny ve stáji a pak na ně majitel skočí a lítá na nich přes překážky nebo v terénu, atd. atd. A těch koní, kteří si zlomí nohu nebo přetrhnou šlachu při vyjížďce v terénu také není málo - jenom je nevidíte.

Takže si šetřete soucit a volání po restrikcích pro zvířata skutečně týraná. A předem, než začnete nějaké zvíře litovat, si zjistěte, jak způsob jeho držení a využívání odpovídá nebo odporuje jeho založení a skutečným potřebám.

Takové pocity mám, když sleduji válečné dokumenty, kde jsou koně účastníky krutých bitev. Taky se mi hrubě nelíbí, že musí koně tvrdě pracovat v lese a tahat v nepřístupném terénu těžké kmeny. Závodní koně, to je přece jen něco jiného. Je o ně dobře postaráno, celý život tráví tím, co je pro ně přirozené - běháním. Znalci koní dokonce tvrdí, že závodění koně baví. Samozřejmě je vždycky smutné, když na některé z překážek Velké pardubické zahyne kůň, ale to se někdy stane i žokeji. Bral bych to jako společnou daň tomuto sportu. Samozřejmě je otázka, zda musí být některé překážky kvůli větší atraktivitě tak obtížné. Taxis už byl sice upraven, ale možná by se mělo znovu uvažovat o změně jeho parametrů.

Souhlasím.

Jenom si nemyslím, že problém je v obtížnosti překážek. Taxis je jenom nejznámější, nikoli nejnebezpečnější nebo nejobtížnějí, neřku-li nepřekonatelný. Oni se koně dokáží těžce zranit i na proutí nebo v rovinovém dostihu.

Podepisuji.

Josefa Váňu jsem poznal, ještě jako člena HS. Na sjezdovce Petrovy Kameny obsluhoval lyžařský šlepr. To mne dovedlo až do Světlé Hory, do stájí legendárního Železníka. Mj., můj pohled laika na vzhledově normální - Až "Ošoupané zvíře" ! Žádný krasavec. V pudu sebe-záchrany jsem nabízenou projížďku podmítl ! Úžasná akce, uzavření sezony - "Hon na lišku". V čele vítěz Pardubické, pronásledován ostatními. Mé místo neumětela bylo v bezpečné bryčce ! ... Pochopitelně to přišlo :

"Josefe, je Taxis nebezpečný, trénuje se to nějak speciálně ? = "Nikoliv, jde o překážku, jako kteroukoliv jinou". Kůň je tvor chytrý, pokud by v tréninku vypocítil, že jsme mu např. vybagrovali model - Zbystřil by ! Dodávám, určitě ty nehody budí lítost - nehovoře o reálných škodách v hospodaření klubu ! Určitě škoda zvířete - Nicméně to by Váňa jezdit nemohl vůbec ! On snad nemá v těle kost, která by nebyla zlomená, nemluvě o opakovaném, ohrožení jeho života !

A kdyby ti norci nebyli utraceni, určitě by pošli přirozenou smrtí.

Myslím, že vypatlancem je tu je někdo jiný, než ti ochránci!

Chápu citlivost autorova sdělení. Tady se ovšem otevírá mega blog k polemice. K čemu je zvíře dobré ? Trápí se vůbec slepice, norek, lev v cirkuse, když se tam narodil ? Co výlov rybníka, není to masová vražda ? Co kůň, který tahá v lese klády - není moc zatěžován, co když se zraní ? ? To téma je obrovské ...