Olovo

14. 08. 2019 7:26:08
V obrovské hale tiskárny stálo několik strojů, které řinčely, klapaly, hvízdaly a funěly. Možná nehvízdaly, jen funěly, ale já byl zvukově zcela oslněn. Stroj byl kombinací malé vysoké pece a psacího stroje.

Nedlouho po listopadu 89 jsme začali vydávat FOLK & COUNTRY. Náš časopis. Byla to událost, každý krůček jsme prožívali s velkou vážností. Nést rukopisy do tiskárny mohl samozřejmě jen šéfredaktor, kdyby bylo potřeba něco vysvětlit. Tak jsem vzal celou tu otep papírů a šel.

Netušil jsem, že na tisk našeho skromného časopisu musí být tiskárna tak obrovská, ale byla. V přízemí byly obrovské papírové role. Jako když kombajn rozhází po poli dokulata sbalenou slámu. Vedle stál stroj, velký asi jako válcovací stolice. Chroustal ty obrovské role a něco na ně s klapotem a rachotem tiskl. O patro výš byly kanceláře a v jedné z nich jsem odevzdal svůj náklad rukopisů a fotografií. Byli rádi a ukázali mi, kde bude probíhat sazba našeho časopisu. V té místnosti to probíhalo tak, že kdyby tam metalová kapela otočila volume napravo, nebyla by slyšet. Stálo tam několik strojů, které řinčely, klapaly, hvízdaly a funěly. Možná nehvízdaly, jen funěly, ale já byl zvukově zcela oslněn. Stroj byl kombinací malé vysoké pece a psacího stroje. U každého seděl seriózně vypadající pán, zřejmě vzdělanec, protože bušil do kláves jako zkušená písařka.

A teď to přijde: Zmáčkl třeba klapku A a do nějaké štěrbiny v tom stroji stříklo žhavé olovo. Když to vystydlo, byl to nenápadný hranolek, na jehož vršku vystupovalo to A. Horká sazba se tomu říkalo. Hranolek se posunul a na jeho místo stříklo další písmeno. Za chvíli byl z olova celý řádek a za ním třetí a desátý a nakonec byl hotový sloupec s kompletním článkem.
Co s ním bylo dál, vám možná napíšu jindy. Teď jen tolik, že takhle z olova vznikala jen asi čtyři čísla našeho měsíčníku. Mezitím se odstranily ostnaté dráty na hranicích a do tiskárny přivezla zahraniční firma počítače, na kterých se sázelo už všechno kromě ředkviček. A za pár měsíců jsme na počítači připravovali sazbu celého časopisu v redakci. Stroje i olovo zmizely ve sběrně kovů.
Možná jsem mohl ještě nějakých dalších deset let obdivovat tu předpotopní olověnou sazbu, kdyby nepřišel Listopad. Jenže kdyby nepřišel Listopad, tak by ten náš ani žádný podobný časopis vůbec nemohl vyjít.

Autor: Michal Konečný | středa 14.8.2019 7:26 | karma článku: 9.14 | přečteno: 261x

Další články blogera

Michal Konečný

Teorie poněkud ulítlá.

Zástupy hlupáků věří nejrůznějším konspiračním teoriím. Od vypouštění chemitrails přes informaci, že newyorská dvojčata odpálila CIA, až třeba po přistání na Měsíci, realizované v holywoodském ateliéru.

19.8.2019 v 6:49 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 219 | Diskuse

Michal Konečný

Meteority v tajze a moře pod Řípem.

Všimli jste si, že nejvíc meteoritů dopadá na Sibiři? Já vím, řeknete si, je to tak spočítané s ohledem na rotaci Země a magnetické anomálie, žádné velehory v cestě, měkký dopad do tajgy.

15.8.2019 v 6:53 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 175 | Diskuse

Michal Konečný

Co všechno musíme vrátit.

Jedním z nejkřiklavějších příkladů restituční liknavosti je skutečnost, že panu Hrochovi dosud nebyl navrácen Týnec. Podobně byla postižena rodina pana Heřmana, která se zatím nedočkala vrácení Městce.

12.8.2019 v 7:21 | Karma článku: 15.42 | Přečteno: 402 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Dalibor Kurbel

Zahlcují nás tuny odpadu. Proč jsou lidi taková prasata?

Šest popelnic před barákem. Dvě směsné, ostatní na separovaný odpad. Co myslíte, jaká je šance, že v modré popelnici, určené na papír, najdu pouze a jen papír? Stejně vysoká, jako je míra sebereflexe současného českého prezidenta.

25.8.2019 v 16:39 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 496 | Diskuse

Pavel Liprt

Kostel Luková a postavy v bílých rubáších

Vstupujeme ze sluneční svitu do kostelního šera. Potichu, abychom nerušili postavy sedící v kostelních lavicích nebo stojících opodál. Nemluví. Nedýchají. Oltář ve zdejším kostele také nehledejte, ani mši nečekejte.

25.8.2019 v 15:14 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 225 | Diskuse

Marek Trizuljak

Kuchař amatér, to je učiněná tragedie

Úkolem dobrovolného kuchaře v létě - zvláště pak na dovolené - je zachránit rodinu před hladověním. Činí tak se vší myslitelnou vlídností a péčí, vždyť člověk s láskou vařící je z definice amatér.

25.8.2019 v 11:33 | Karma článku: 17.46 | Přečteno: 492 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Co by neměl nosit muž po padesátce, když si chce najít partnerku

Představovat si padesátníka jako olysalého zoufalce, kterého v životě nic pěkného nečeká, patří už jen do filmů pro pamětníky.

25.8.2019 v 10:06 | Karma článku: 36.39 | Přečteno: 8672 | Diskuse

Karel Januška

Soudy podle práva

Veřejné diskuze o tom, kdo nahradí poškozeným občanům z H-System újmu na právech, řeší jak ministryně spravedlnosti, tak hlasitě komentuje advokátka Marvanová.

25.8.2019 v 9:18 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 264 | Diskuse
Počet článků 119 Celková karma 14.91 Průměrná čtenost 411

Michal Jupp Konečný Narodil se na úpatí Nuselského mostu, když tam ještě nestál. * Do Prahy se vrátil za účelem vysokoškolských studií, ale to už měl zkušenosti s jazzem a rock’n’rollem. * Ale věnoval se divadlu, pro které psal hry a písničky. * Nakonec založil se svou ženou Hankou folkovou kapelu. * Aby měla kde hrát, začal organizovat koncerty v Malostranské besedě. * Z Malostranské besedy se stala Mekka všech folkařů, trampů, bluegrassistů a písničkářů. * Po deseti letech ho z Besedy vyhodili, protože tam uváděl režimu nepohodlné písničkáře. * Stal se šéfem břevnovského Klubu na Petynce. * Na dalších deset let se Petynka stala Mekkou všech folkařů, trampů, bluegrassistů a písničkářů. * V sedmdesátých a osmdesátých letech byl dramaturgem Porty, která se v té době z malých sálků vypracovala až na třicetitisícový Lochotín v Plzni. * Byl lídrem Folk a Country Klubu, který po třicet let pořádal v Praze koncerty v Lucerně a dalších velkých sálech. * Byl dramaturgem Českokrumlovského folkového festivalu, Svojšického slunovratu, Svojšického letorostu, Banjo Jamboree, Country rumpálu a dalších festivalů. * Psal do Mladého světa, Mladé fronty a dalších medií o hudbě. * Ve vydavatelství Panton připravil řadě dnes velmi slavných kapel jejich první alba. * Po Listopadu 89 se stal šéfredaktorem časopisu FOLK & COUNTRY a je jím (pod názvem FOLK) dodnes. * Připravil devadesát televizních pořadů Folková setkání. * Je dramaturgem festivalů Zahrada a Folková růže. * Zatím mu vyšly čtyři knihy. * Má dceru a syna, čímž si zajistil šest vnoučat. * Jeho životní krédo: Vstoupíš-li do vozovky, nečum po ženskejch.

Najdete na iDNES.cz