Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Nedaly by se ty baterie udělat vyměňovací? Že by člověk nenabíjel, ale vyměnil by ji jako se vyměňují bomby k plynovým vařičům?

0 0
možnosti

Cetl jsem o podobnych planech, ale jaksi to nekde zamrzlo. Obvykle tim mrazem byva ten soucasny vedouci na trhu.

0 0
možnosti

V Česku je zatím asi 400 dobíjecích stanic. V priblizne stejne velkem Bavorsku temer 3 000.

1 0
možnosti
Foto

Ale zato tu máme mnohem víc lidí, co vědí, že U NÁS to nepůjde. R^

1 0
možnosti

Vodíkový článek je také formou akumulátoru elektrické energie.

1 0
možnosti
Foto

A nádrž s tekutým palivem není také akumulátorem energie?

0 0
možnosti
Foto

Já na jedno natankování (benzínu) ujedu kolem 400 km, záleží na terénu a tak. Takže dojezd je to nejmenší, co by mě trápilo. Některé nové modely elektroaut už mají dojezd 500 km.

Autor zapomíná, že akumulátory nejsou jediným možným zdrojem elektřiny. Slibné řešení slibují palivové články, které s vysokou účinností mění nějaký vhodný plyn (ideálně vodík) na elektrický proud. U nás pokusně jezdí autobus MHD s palivovým článkem v Neratovicích, viz časopis Praktická eletronika 2017/7, str. 2.

Další možnost je turbína, která zase vyrábí proud s velkou účinností, až 50%. Kdežto u klasického spalovacího motoru se přes 30% nedostanete, zbytek se mění v teplo.

Elektromotor jako zdroj pohyblivé síly zatím nebyl ničím překonán, účinnost je pře 90%, poslední model synchronního elektromotoru 99%.

Výroba elektromotoru je ve srovnání se spalovacím motorem technologicky jednodušší a jeho poruchovost je minimální. Viz staré Křižíkovy tramvaje, které s původními elektromotory jezdí dodnes.

To, že se v minulosti od aut s elektromotorem ustoupilo, bylo tím, že v té době nebyl ještě vynalezen dostatečně účinný akumulátor. A ani v tom ještě zdaleka není vývoj u konce. Slibné jsou i superkondenzátory, pokusně použité v autobusech MHD v Jižní Koreji.

U nás jsou problémy jinde. Vždyť ani nemáme komunikace, srovnatelné se zahraničními dálnicemi. Nemáme parkování buď v podzemí či v parkovacích domech, kde by bylo možno nabíjet. Na našich sídlištích už nelze parkovat vůbec, protože se při jejich stavbě nepočítalo, že vůz (a ne jeden) bude dnes téměř v každé rodině.

Ale jedna věc se rýsuje, a přinese nám pěkné příjmy. Za pár let budeme skanzenem historické dopravy, kde se dívat na podivná vozidla, vydávající puch a strašlivý rachot budou jezdit dívat hosté z civilizovanějších částí světa.

0 0
možnosti

Pane Dvořáku, nezlobte se, ale zase píšete dojmy místo faktů.

Nesmysl 1. - dojezd 400 km. Dnešní osobní auta mají i při dost těžké noze spotřebu okolo 7,5 litru na 100 km a nádrž na nejméně 60 litrů paliva. Tedy dojezd okolo 800 km na jedno tankování.

Nesmysl 2. Přeměna plynu (ideálně vodíku) na elektřinu. Jedná se o oxidaci vodíku (zatím žádného jiného plynu) na vodu při současném uvolňování elektrické energie. Princip palivového článku. Nabíjení probíhá opětnou elektrolýzou vody na vodík a kyslík.

Nesmysl 3. - účinnost turbíny a spalovacího motoru. Spalovací turbíny se testovaly v lokomotivách a pokusy byly ukončeny právě pro velmi nízkou účinnost turbíny i přesto, že během jízdy turbína pracuje v relativně stálém režimu. Naopak účinnost spalovacích motorů pracujících v poměrně širokém režimu otáček max. točivého momentu se blíží 45 %, u lodních dvoudobých dieselů dokonce přesahuje 50 %.

Nesmysl 4. - nemáme komunikace srovnatelné se zahraničím. Věřte, že máme. Projel jsem kus Francie, Německa i třeba Holandska a z vlastní zkušenosti vím, že naše silnice kupodivu dost dobře obstojí ve srovnání s těmito zeměmi. Zejména francouzské silnice a dálnice jsou dost otřesné. A parkování ve městech? Byl jste autem třeba v Paříži? Myslíte, že tam se před léty počítalo s tím, že bude auto v každé rodině?

A s tím skanzenem nespěchejte. Možná Německo, možná Skandinávie se elektromobilům rychle otevřou,ale Francie, Itálie a celý jih Evropy ještě dlouho bude jezdit na benzín a naftu.

0 0
možnosti

"...Dojezd na jedno nabití..."

Pred jizdou se musi vypracovat harmonogram kde a kdy se da zavcasu nabijet i s rezervnim mistem, kdyby to jedno misto bylo mimo provoz. Podle toho se musi odvijet cesta. Pokud vim, tak zatim mista kde se da nabijet je potreba smartphone, instalovana aplikace a byt registrovan. A i presto se nemusi podarit nabijet...

Narozdil od benzinoveho/nafroveho motoru, kdy jedu, nemyslim na dojezd, soustredim se na cil a po ceste mam X-pump kde mohu zavcasu odbocit a natankovat.

1 0
možnosti

až v budoucnu zmizí spalovací motory a budou jezdit elektroauta, tak potom někdo objeví auto se spalovacím motorem, zjistí se neomezený dojezd, koupě za pár korun a všichni zjistí výhodu sp.aut a začne to znovu

Mám dojem, že první vozítko bylo na elektriku

4 0
možnosti
Foto

Neomezený dojezd? V té době ovšem už nebudou čerpací stanice, takže budete stejně v rejži. ;-D

0 0
možnosti
  • Počet článků 237
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 412x
Michal Jupp Konečný Narodil se na úpatí Nuselského mostu, když tam ještě nestál. * Do Prahy se vrátil za účelem vysokoškolských studií, ale to už měl zkušenosti s jazzem a rock’n’rollem. * Ale věnoval se divadlu, pro které psal hry a písničky. * Nakonec založil se svou ženou Hankou folkovou kapelu. * Aby měla kde hrát, začal organizovat koncerty v Malostranské besedě. * Z Malostranské besedy se stala Mekka všech folkařů, trampů, bluegrassistů a písničkářů. * Po deseti letech ho z Besedy vyhodili, protože tam uváděl režimu nepohodlné písničkáře. * Stal se šéfem břevnovského Klubu na Petynce. * Na dalších deset let se Petynka stala Mekkou všech folkařů, trampů, bluegrassistů a písničkářů. * V sedmdesátých a osmdesátých letech byl dramaturgem Porty, která se v té době z malých sálků vypracovala až na třicetitisícový Lochotín v Plzni. * Byl lídrem Folk a Country Klubu, který po třicet let pořádal v Praze koncerty v Lucerně a dalších velkých sálech. * Byl dramaturgem Českokrumlovského folkového festivalu, Svojšického slunovratu, Svojšického letorostu, Banjo Jamboree, Country rumpálu a dalších festivalů. * Psal do Mladého světa, Mladé fronty a dalších medií o hudbě. * Ve vydavatelství Panton připravil řadě dnes velmi slavných kapel jejich první alba. * Po Listopadu 89 se stal šéfredaktorem časopisu FOLK & COUNTRY, který vycházel 21 let. * Připravil devadesát televizních pořadů Folková setkání. * Je dramaturgem festivalů Zahrada a Folková růže. * Zatím mu vyšlo pět knih, jednak o hudbě a jednak humorných. * Má dceru a syna, čímž si zajistil šest vnoučat. * Jeho životní krédo: Vstoupíš-li do vozovky, nečum po ženskejch.